Od praktikujícího Falun Dafa z Austrálie
26. listopadu 1996 přijel Mistr do Sydney, Austrálie, aby podruhé vyučoval Fa. Zde je několik nádherných vzpomínek na onu dobu.
Mistr prochází halou, ve které se koná přednáška |
Mistr odpovídá na otázky praktikujících, když vyučoval podruhé Fa v Austrálii |
Vytrvale odmítat peníze od praktikujících
Hned když Mistr přijel, musel měnit peníze, aby mohl zaplatit ubytování a ostatní náklady. Nebylo to ale možné, protože všechny banky měly už zavřeno. Učitel ale trval na tom, že si nevezme ani penny od praktikujících. Dal jsem jednomu spolupracovníkovi Mistra několik australských dolarů a řekl jsem, že mu je půjčuji. I to Mistr odmítl.
Dlouho po této události jsem si vyměňoval zkušenosti s jedním praktikujícím z Pekingu. Svitlo mi a uvědomil jsem si několik principů. Aby nepodporoval připoutanosti praktikujících, dělal Mistr všechno z perspektivy praktikujícího, aby si mohli vylepšit svou kultivaci a cvičení a bez toho, aby bral ohled sám na sebe.
Dívat se na praktikující při cvičení
Jednoho rána po příjezdu do Sydney se ptal Mistr jednoho praktikujícího: „Je zde cvičební místo v blízkosti? Je to daleko?“ Praktikující odpověděl: Ano, je tady jedno nedaleko odtud.“ Mistr řekl: „Tak pojďme!“ Ten praktikující ještě ani nedokončil větu a Mistr už byl několik metrů před ním. Mistr šel lehkým krokem, ale několik z nás mu nestačilo, přestože jsme celou cestu běželi.
Došli jsme na cvičební místo na Darling Harbour a viděli jsme 26 praktikujících, kteří meditovali. Seděli se zavřenými očima na trávníku v jednom lesíku a jejich záda směřovala k průzračné mořské vodě. Jeden praktikující, který byl s námi, chtěl meditaci zastavit a oznámit příchod Mistra. Ale Mistr ho zarazil. Viděli jsme, že Mistr těch 26 praktikujících pozoroval až do konce a vypadal přitom spokojeně a laskavě. Potom jeden praktikující zvolal: „Mistr je tady, prosím pojďte sem.“ Někteří praktikující byli velmi užaslí, nevěřili svým uším. Jedna dlouholetá praktikující také řekla, že je to pravda, když otevřela oči a spatřila Mistra sedět mírumilovně na židli, odkud se na všechny díval. Nejdříve jsem si myslel, že viděla Mistrovo tělo zákona.
Když si všichni uvědomili skutečnou situaci a pochopili, že Mistr je opravdu tady, shromáždili se všichni rychle kolem Mistra. Všichni byli příjemně překvapeni, nálada byla dobrá. Potom poslouchali pozorně a uctivě jednu hodinu Mistrovo vyučování Zákona. Ta scéna v tomto okamžiku byla tak nádherná a božská, že se stala pro všechny praktikující nezapomenutelným zážitkem.
Opravdové učení
Dříve než Mistr odjel ze Sydney do Canberry, čekalo u hotelu několik praktikujících, aby ho tam doprovodili. Mistr si prohlédl všechny přítomné praktikující a řekl: „Než jste přišli na tento svět, museli jste vytrpět mnoho utrpení ve všech vašich životech a nyní nadešel čas, abyste získali Fa. Proč nejste pilní?“ U mnohých praktikujících se v tuto chvíli pohnulo srdce a oni pochopili ta vážná Mistrova slova. V této době jsem však nemohl pochopit ten hluboký význam z pohledu Fa a to zanechalo hlubokou lítost v mém srdci. Když jsme doprovázeli Učitele do Canberry, těšili jsme se ze zářícího a okouzlujícího slunečního svitu. Najednou řekl jeden praktikující: „Ó, tam vepředu prší.“ Podívali jsme se všichni dopředu a viděli jsme, že silnice je zatopená a tráva po stranách stála pod vodou. Viděli jsme také vlny na hladině potoka, který tekl podél silnice, avšak když jsme se podívali kolem, žádný déšť jsme neviděli a slunce pořád jasně svítilo. Byli jsme velmi udiveni. Co se to dělo na Zemi? Teprve když Mistr vysvětlil, že je to voda z jiné dimenze, poznali jsme, že jsme viděli zjevení z jiné dimenze.
Když jsme se dostali na velký trávník před budovou kongresu ve městě Canberra a tam jsme si odpočinuli, viděli jsme Mistra, jak zcela klidně pozoruje dva bojující mořské ptáky. Potom jsme se my praktikující nedobrovolně fixovali na tuto scénu: dva velcí mořští ptáci bojovali beznadějný boj. Každý kloval do peří toho druhého a klopýtali a rolovali jeden přes druhého. Najednou držel ten jeden toho druhého svým zobákem pevně za krk a točil s ním. Ten druhý ležel pod ním, nohama nahoru a nemohl se hýbat. Poté jsme uslyšeli Mistrovu poznámku: „Přesně jako obyčejní lidé.“ Když jsem to uslyšel, zachvělo se mi srdce a uvědomil jsem si, že jsem měl ve svém životě ještě různé druhy silných připoutaností. Mezi nimi byla připoutanost konkurence značná. V ten moment jsem měl pocit, jakoby Mistr mluvil ke mně. Pochopil jsem, že Mistrovo milosrdné srdce má pořád a v každém momentě starost o zlepšování kultivace a cvičení praktikujících.
Když si vyvolám v paměti ty vzácné vzpomínky na dobu během Mistrova vyučování Fa v Austrálii, je všechno velice živé, jakoby se to stalo včera. To laskavé Mistrovo vyučování a dobrosrdečná starost dojímají pořád ještě k slzám ty, kteří tyto věci zažili osobně.
Zdroj: http://www.clearharmony.de/articles/200606/32129p.html
Tento článek anglicky: http://www.clearharmony.net/articles/200606/33756.html
* * *
Můžete tisknout a rozšiřovat všechny články publikované na Clearharmony a jejich obsah, ale uvádějte prosím zdroj.